Náš tým

Pracovat na tom, aby mohla existovat a fungovat lesní školka, aby děti v tomto věku mohly v takové školce růst, vnímám jako smysluplné a se zjevným výsledkem. Přijde mi to pro práci důležité a těší mě, že mám příležitost se na takové práci podílet.

Všestrannou praxi s fungováním občanského sdružení jsem získala při působení na ústředí Hnutí Brontosaurus a v Ekologickém institutu Veronica. Naopak do těžkopádnosti fungování státních (městských) institucí jsem nahlédla při “zaměstnání” v PR oddělení ústředí Knihovny Jiřího Mahena. Od té doby vím, že doma jsem v pestrém a dynamickém prostředí neziskovek. Je to výzva, která mě baví, ač někdy vede k zoufání :o).

Absolvovala jsem studium muzeologie na MU v Brně, zprostředkování vědění je věda!

Mám tři děti, jež všechny prošly lesní školkou. Blízká je mi montessori pedagogika, kam jsem nasměrovala i naše děti.

Až se naučím lépe si organizovat čas, ušiji spoustu věcí z hromady krásných látek, na které se denně dívám u pracovního stolu, a přečtu knihy čekající v knihovně.

Pracovně v Sojce působím od jara 2019.

Vždy si užívám čas strávený v přírodě, stejně tak jako čas prožitý s dětmi. U svých mladších sourozenců i na různých táborech jsem začala poznávat, že nejvíce zábavy a poznatků přináší čas venku, který není od začátku až do konce strukturovaný.

Mám ráda pocit vděčnosti, který mě zaplavuje při zkoumání krás přírody a radost, kterou přináší současný okamžik. Stejně tak jsem ale vděčná i za smutek, strach nebo třeba vztek, kteří nám pomáhají v objevování sebe i druhých. Ráda se procházím bosky po lese, miluju šustění listí, sluneční paprsky zapadajícího slunce a sníh křupající pod nohama.

V Sojce jsem začala víc než kde jinde vnímat, že stejně jako my učíme děti, tak také ony učí nás. Doufám, že mě ta jejich moudrost bude uchvacovat ještě pořádně dlouho. Líbí se mi, že máme takto společně možnost poznávat sebe i svět kolem nás.

Mám vystudovaný obor Imunologie na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V Sojce jsem začala působit v roce 2021 jako průvodkyně. Po dokončení studia jsem začala v roce 2023 na plný úvazek pracovat v laboratoři při Masarykově univerzitě a v Sojce jsem se věnovala pouze vedení klubíku Sojčata. Od září 2024 jsem se však opět vrátila do Sojky jako průvodce a je tomu tak doteď. 

Vystudovala jsem Sociální pedagogiku a Volný čas, následně Předškolní pedagogiku. Patnáctým rokem pracuji s předškolními dětmi. Šest let jsem se účastnila kurzů intuitivní pedagogiky v Německu a švédském Solviku u Para Ahlboma a Merete Lovlie. Studovala jsem seminář waldorfské pedagogiky. Velikou radost mi dělá propojování světa lidí, přírody a zvířat. V tom mi pomáhá má společnice Arwen, která od malého štěňátka se mnou do lesní školky chodí.

Jsem studentkou Mendelovy  univerzity v oblasti potravin. Mimo studium se od střední školy věnuji dětem. Organizovala jsem pro ně tábory, odpolední kluby nebo také dětské dny. U dětí ráda pozoruji to jak vnímají svět a okolí sebe. Naopak moc ráda dětem ukazuji, že v každém dospělém člověku žije dítě.

V Sojce jsem začala na jaře 2025 kdy jsem byla průvodkyně v klubíku Sojčata. V současnosti se dále věnuji klubíku a od září průvodcuji v Sojce.

Práce s dětmi je pro mě příjemným protipólem k práci u počítače – dává mi možnost být víc venku, v přírodě a zároveň ve společnosti malých lidí, kteří svět teprve objevují. A právě jejich společnost mě moc baví.

Mám ráda jejich zvídavost, bezprostřednost a schopnost dívat se na obyčejné věci úplně novým způsobem. Těším se, že budu mít možnost společně s nimi znovu nahlížet na svět dětskýma očima, něco se od nich učit a zároveň jim nabídnout kousek ze svého světa – svých zkušeností, znalostí a toho, co mě samotnou baví.

Sojku vnímám jako místo, kde se můžu na chvíli odpojit od obrazovek a přiblížit se tomu, co je skutečné, živé a společné. Místo, kde se dá být venku, pozorovat, tvořit, objevovat a jen tak spolu být.

Vystudovala jsem zahradní a krajinářskou architekturu, takže je mi blízká krajina, její proměny i to, co všechno se v ní dá objevovat. Ráda kreslím, maluji a tvořím rukama, tancuji, čtu a trávím čas s přáteli. Krajinu ráda poznávám také pěšky – pomalu a po svých, s časem všímat si toho, co je kolem.

Do Sojky tedy přicházím nejen něco nabídnout, ale také se nechat inspirovat. Dětmi, jejich pohledem na svět a jejich schopností být naplno v tom, co se právě děje.

Studuji výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě, což propojuje můj koníček (výtvarnou tvorbu) se zájmem o vzdělávání dětí. Lesní školky obecně jsou mi blízké i díky mému dalšímu celoživotnímu koníčku, což je aktivní a vědomý pobyt v přírodě. Co se týče vzdělávání, jsou mi nejbližší alternativní metody s důrazem na respektující výchovu a nenásilnou komunikaci. Z minulosti mám zkušenosti s výpomocí na příměstských táborech a se skautem. 

Ve svém volném čase se věnuji všem možným druhům tvorby - malování, šití, háčkování, ale i hudbě. Mimo zimní sezónu se ráda věnuji zvelebování zahrady a práci spojenou s péčí o ni, o víkendech ráda vyrážím na několikadenní túry do přírody. 

Do Sojky jsem se dostala skrze příměstský tábor v roce 2025 a její přístup k dětem a k přírodě mi byl od začátku velmi blízký.

Od jari 2024 pôsobím v klubíku Sojčata, ako sprievodkyňa som sa v Sojke začala objavovať od jari 2026 a už mi to ostalo. 🙂 Je pre mňa veľkou radosťou sledovať, ako sa naše Sojčátka postupne menia v Sojky, rastú, objavujú svet a dozrievajú spolu s nami. Práve možnosť byť pri ich malých aj veľkých krokoch je jednou z vecí, ktoré mám na práci s deťmi najradšej. 

Okrem radosti zo "sojčích" detí mám každodennú radosť aj zo svojich dvoch vlastných. Študujem angličtinu so zameraním na vzdelávanie na Pedagogickej fakulte MU a veľmi rada trávim čas vonku, či už na dlhých trekoch  alebo pri objavovaní sveta detskými očami. S deťmi rada tvorím, čítam im, vymýšľam príbehy a hľadám spôsoby, ako z obyčajných vecí urobiť malé dobrodružstvo. Zároveň sa rada nechám vtiahnuť do sveta detí a ticho sledujem, čo mi chcú ukázať, povedať a naučiť ma. 

Verím, že každé dieťa si zaslúži byť vnímané s trpezlivosťou, láskavosťou a pochopením. Snažím sa deti viesť k rešpektu voči sebe samým, ostatným ľuďom aj svetu okolo nás – a zároveň som presvedčená, že aj tí najmenší ľudia majú právo na to, aby sme ich brali vážne.

Teším sa na spoločné objavovanie, špinenie sa od blata, príbehy, smiech a všetko, čo k detstvu a pobytu v prírode patrí.